In: Slovenská literatúra, vol. 65, no. 2
Marcin Filipowicz
Details:
Year, pages: 2018, 89 - 102
Keywords:
rodina sága, rodina, narativ, idyla, emancipace / family saga, family, narrative, idyll, emancipation
Article type: I. Štúdie / Studies
DOI: https://doi.org/-
About article:
Cílem článku je zamyšlení se nad charakterem narativních struktur v subžánru rodinné ságy, který nepochybně zanechal stopu na západních modelech vyprávění o rodině. Teoretickým východiskem byla zejména strukturalistická stať Clauda Bremonda Logika narativních možností. Francouzská strukturalistická naratologie není v článku ale použitá za účelem zkoumání zákonitostí literárního díla samého o sobě. Článek sleduje vrstvu fabule řady evropských a českých rodinných ság, která je chápána jako stopa v paměti čtenáře, vzniklá čtením daného textu a tvořící smysluplný celek. Článek pomocí Bremondovy analýzy logiky narativu zkoumá, jaký má v rodinných ságách tato logika dopad na pojímání kategorie rodiny. Sledovány jsou modely logiky vyprávění v rodinných ságách, které kolísá mezi rodinou idylickou soudržností a individualizací. Článek dokládá, že model zhoršení pojímaný jakožto zánik rodiny a rozklad idylického soužití není všude uplatňován. Tím se reviduje dosavadní teorie sledovaného subžánru, jednoznačně definovaného logikou zhoršení. Rodinná sága přináší spíše řadu vyprávění založených na ambivalenci postojů vůči rodině, jež se projevuje střídáním procesů zhoršení a zlepšení, anebo jejich souběhem. Tyto nutí hrdiny rodinných ság rodinu nenávidět a zároveň ji považovat za prostředí nezbytné k životu.
The goal of the paper is to contemplate the nature of the narrative structures in the subgenre of family saga, which has undoubtedly left a trace in the western patterns of family story-telling. It is mainly theoretically based on a Structuralist paper by Claude Bremond titled The Logic of Narrative Possibilities. However, French Structuralist narratology is not mentioned here in order to examine the laws of a literary work of art per se. The paper investigates the layer of fabula in a number of European and Czech family sagas, which is seen as a trace in a reader´s memory made by reading a particular piece of writing and forming a meaningful whole. The paper uses Bremond´s analysis to examine the logic of the narration, what imapct it has on understanding the category of family in a family saga. What is researched is the patterns of the narration logic in family sagas, which oscillates between the idyllic family togetherness and individualization. The paper proves that the pattern of deterioration seen as family dissolution and the disintegration of idyllic coexistence is not applied everywhere. This enables to review the current theory of the subgenre in question, which was solely defined by the logic of deterioration. Family saga brings a number of narrations based on ambivalent attitudes towards family, which is manifested by alternating processes of deterioration and improvement as well as their concurrence. These make the family saga characters hate the family, and at the same time regard it as an environment vital for life.
Key words: family saga, family, narrative, idyll, emancipation
How to cite:
ISO 690:
Filipowicz, M. 2018. Mezi idylickou soudržností a touhou po individuální emancipaci. Logika narativu v subžánru rodinné ságy. In Slovenská literatúra, vol. 65, no.2, pp. 89-102. 0037-6973. DOI: https://doi.org/-
APA:
Filipowicz, M. (2018). Mezi idylickou soudržností a touhou po individuální emancipaci. Logika narativu v subžánru rodinné ságy. Slovenská literatúra, 65(2), 89-102. 0037-6973. DOI: https://doi.org/-
About edition:
Publisher: Slovenská literatúra
Published: 12. 9. 2018