In: Slovenská literatúra, vol. 61, no. 5
Stanislava Fedrová
Detaily:
Rok, strany: 2019, 410 - 429
Jazyk: cze
Kľúčové slová:
melancholy, intermediality, description, atmosphere
Typ článku: Vedecká štúdia / Studies
DOI: https://doi.org/--
O článku:
Východiskem studie je chápání melancholie ne jako individuální emoce či aktuálního psychického prožitku, ale jako komplexního naladění, které se ustaluje v kulturní koncept či atmosféru (Gernot Böhme), tj. předpřipravené kulturní a kognitivní nebo dokonce percepční schéma. Tento koncept je pak nutno vidět v jeho konkrétní historicitě, proměnu vizuálního zobrazení melancholie v druhé polovině 18. století je nutno chápat v souvislosti s dobovou filozofií a estetikou sentimentu zaměřeného na subjektivní emoce a spjatého s meditací člověka v přírodě, s klíčovými kulturními koncepty, jakým je pojem sensibilité (Frank Baasner). V interpretaci jedné scény z „nové kroniky“ U nás Aloise Jiráska (1899) se ukazuje autorův postup směřující k evokaci výjevu s určitou náladou, která vede čtenáře k vizualizaci scény jak sugestivitou textu samého, tak jeho mediálními přesahy. Přitom Jirásek navazuje nejen na schéma literární, ale především na schéma tradiční ve výtvarném umění. Kromě intertextuálních odkazů tu zároveň zvrstvuje intermediální inspirace svého psaní a jeho text se nám ukazuje ve dvojí historicitě, totiž v tematizaci určitého historického období i své ukotvenosti v určité umělecké atmosféře: v postavě čtenářky se skloněnou hlavou a knihou v klíně a ve vzpomínkové „inscenaci“ watteauovského pastýřského výjevu se tu promítá vizualizace melancholie vycházející z estetiky sentimentu, jaká odpovídala dobové estetice fikčního světa kroniky, tj. vrcholícímu českému klasicismu dvacátých let 19. století. A do této vizualizace se prolíná nový vizuální melancholický typus z doby vydání kroniky, těsně svázaný s přírodní scenerií a motivem břízy, který se aktuálně konstituuje v dobovém výtvarném umění konce 19. století.
The assumption of the present study is seeing melancholy as a complex mood which becomes steady in a cultural context or atmosphere (Gernot Böhme) i.e. a prearranged cultural and cognitive or even perceptive scheme rather than as an individual emotion or an immediate psychic experience. This concept thus needs to be seen in its particular historicity, the transformation of the visual depiction of melancholy in the second half of the 18th century must be understood in the context of the contemporary philosophy and aesthetics of sentiment focused on subjective emotions and connected to man´s meditation in natural enviroment, to key cultural concepts such as the notion ´sensibilité´ (Frank Baasner). The interpretation of an extract from the „new chronicle“ called U nás /In Our Place, 1899/ by Alois Jirásek shows the writer´s process designed to evoke a scene having a certain mood which makes the reader visualize the scene by means of vivid images in the text itself as well as medial overlaps. Doing this, Jirásek refers to literary schemes as well as traditional schemes of fine art. Besides the intertextual references, he layers intermedial inspirations of his own writing process and his text is shown in double historicity, i.e. in developing the theme of a particular historical period and in being anchored in a particular aesthetic atmosphere: the character of a female reader with her head bowed and a book in her lap and the memoir "staging" of a Watteau-like shepherd scene both reflect the visualization of melancholy based on the aesthetics of sentiment, which is in line with the contemporary aesthetics of the fictitious world of the chronicle, i.e. the peak of Czech Classicism in the 1820s. And this visualization is overlapped with a new visual melancholy typus coming from the times when the chronicle was published, closely related to natural scenery and the ´birch´ theme, which was established in the contemporary fine art of the late 19th century.
Ako citovať:
ISO 690:
Fedrová, S. 2019. Figura moderní melancholie a její inventář: intermediální interpretace jednoho Jiráskova obrazu. In Slovenská literatúra, vol. 61, no.5, pp. 410-429. 0037-6973. DOI: https://doi.org/--
APA:
Fedrová, S. (2019). Figura moderní melancholie a její inventář: intermediální interpretace jednoho Jiráskova obrazu. Slovenská literatúra, 61(5), 410-429. 0037-6973. DOI: https://doi.org/--
O vydaní:
Publikované: 30. 1. 2019