Neexistuje európska veda, iba veda svetová
11. 1. 2005 | videné 2514-krát
Medzi exponátmi Týždňa vedy 2004 v Prahe bol aj funkčný model robota Mars Exploration Rover v mierke 1:1.
Akademický bulletin 12/2004, mesačník Akadémie vied ČR, priniesol štvorstranový článok o tom, ako vyzeral vlaňajší novembrový Týždeň vedy a techniky v Prahe. Oproti nášmu mal dva zásadné rozdiely:
1/ Naši českí kolegovia usporiadali priamo v centre Prahy, v budove AV ČR oproti Národnému divadlu, päťdennú sériu popularizačných prednášok,
2/ Dni otvorených dverí boli na ústavoch nielen v pracovných dňoch, ale aj cez víkend, keď bola šanca na vyššiu návštevnosť.
Pre vás, ktorých zaujímajú ďalšie detaily, prinášame článok v mierne skrátenej podobe.
- - - - - - - - - - - - -
Původně jsme zamýšleli, že bychom přednášky v rámci Týdne vědy a techniky 2004 rozšířili i do dalších, pro začátek alespoň univerzitních měst, která by takovou iniciativu jistě přivítala. To se nám však bohužel (zatím) nepodařilo uskutečnit. Je známo, že ve světě se i samy regiony snaží o popularizaci a v celé řadě evropských měst se koná jakási obdoba dnů vědy. Celkem logicky vyplývá nutnost seznamovat s vědou co nejširší publikum nejenom v hlavním městě. Zatím tuto úlohu úspěšně plní naše ústavy svými pro veřejnost široce otevřenými dveřmi.
Ale zpět k dění na pražské Národní třídě 3. Hned ve vstupní hale se návštěvníci měli možnost vydat na VÝZKUM SLUNEČNÍ SOUSTAVY v zajímavé a netradičně pojaté výstavě Britské rady. Astronomické téma zachovaly i velkoplošné fotografie v předsálí místností 205 a 206, které byly POCTOU ONDŘEJOVU ke 105. výročí založení hvězdárny.
Den první
Evropská spolupráce ve vědě a výzkumu – tak znělo pondělní téma 8. listopadu. Týden vědy a techniky 2004 symbolicky otevřel předseda Grantové agentury ČR prof. MUDr. Josef Syka, DrSc., velmi aktuální a zajímavou přednáškou Trendy ve vědní politice EU. Mimo jiné zdůraznil, že v dnešních podmínkách již neexistuje evropská věda, ale pouze věda světová.
Následovala přednáška prof. Ing. Jiřího Niederleho, DrSc., předsedy Výboru pro spolupráci ČR s CERN: 50 let CERN – 50 let úspěšné mezinárodní spolupráce ve fyzice mikrosvěta. Ještě týž den pohovořil doc. Ing. Tomáš Čechák, CSc., z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT o Využití fyziky částic v lékařství a ve studiu materiálů.
Den završil první kulatý stůl týkající se mezinárodní spolupráce ve společné evropské laboratoři částic, na nějž pozval Tiskový odbor novináře a širokou veřejnost, aby se dozvěděli o Českých vědcích v CERN – zkušenosti a aplikace. U tématu přivítal přednášející i hosty odborník nejpovolanější, prof. Ing. Jiří Niederle, DrSc., a RNDr. Jiří Dolejší, CSc. z MFF UK.
RNDr. Tomáš Davídek, PhD., z Matematicko-fyzikální fakulty UK nastínil, Jak se člověk stává fyzikem; RNDr. Jiří Chudoba, PhD., z Fyzikálního ústavu AV ČR pohovořil o Počítačích v CERN, zatímco jeho kolega z téhož ústavu Mgr. Pavel Kundrát, PhD., přiblížil Aplikace fyziky částic v lékařství; RNDr. Zdeněk Doležal, Dr., z Matematicko-fyzikální fakulty UK představil Nadnárodní „firmy“ na výrobu a testování detektorů a Ing. Otokar Dragoun, DrSc., z Ústavu jaderné fyziky AV ČR přednášel o Nobelovských neutrinech. U kulatého stolu jsme měli potěšení přivítat také zástupce Ministerstva zahraničních věcí ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstva financí ČR.
Již během dopoledne zahájili naši kolegové z Odboru informačních technologií AV ČR „zkušební provoz“ internetového přenosu přednášek, aby mohli zájemci nerušeně sledovat odpolední kulatý stůl v přímém přenosu na svém počítači. „Horká linka“, na níž mohli posluchači volat své dotazy, zůstala při této premiéře zatím nevyužita, což se při druhém kulatém stolu ve čtvrtek změnilo.
V úterý 9. listopadu
se Vědu do středních škol a gymnázií snažili zavádět RNDr. Karel Roháček, CSc., z Ústavu molekulární biologie rostlin AV ČR, který hovořil o Novohradských letních kurzech pro nadané studenty, a Ing. Marie Dufková, původní profesí jaderná fyzička, dnes popularizátorka vědy v seznámení se Vzdělávacími a popularizačními aktivitami ČEZ, a. s.
Po volnějším dopoledni přivedlo atraktivní odpolední téma AKTUÁLNÍ OTÁZKY GENETIKY A BIOLOGIE do budovy Akademie na Národní třídu na šest stovek lidí. Převážně studentům byla určena první přednáška RNDr. Slavomíra Rakouského, CSc., z Ústavu molekulární biologie rostlin AV ČR Biologická bezpečnost geneticky modifikovaných plodin, mýty a skutečnost. Učená společnost se k TVT 2004 připojila přednáškou předsedkyně AV ČR prof. RNDr. Heleny Illnerové, DrSc., Zkracování dnů, podzimní blues a biologické hodiny. Do velmi nepříjemného podzimního deště a zimy se na ni vypravilo několik set lidí. Tak enormnímu zájmu nestačily kapacity našich sálů a vzhledem k mimořádně nepřívětivému počasí se snad ani nelze divit, že to mezi zájemci vyvolalo značnou nervozitu. Napětí, které před přednáškou panovalo, bylo tak značné, že je až s podivem, že jedinou následnou škodou bylo zmizení vzorku zmrzliny pro kosmonauty z výstavního panelu společnosti Amvis.
Středě 10. listopadu
a také jejímu tematickému rámci POKROKY V ASTRONOMII A KLIMATOLOGII konečně začalo přát počasí. Napínavým náhledem na Kosmické katastrofy v dějinách Země jej zahájil Mgr. Pavel Koten, PhD., z Astronomického ústavu AV ČR a po celý den pak následovaly přednášky jedna za druhou: Ing. František Hruška a Ing. Pavel Trávníček, oba z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR představili České družice, numerické modelování a projekty Evropské kosmické agentury; RNDr. František Fárník, CSc., z Astronomického ústavu AV ČR vysvětlil, jak se zkoumá Slunce pomocí satelitů; RNDr. Jan Šafanda, CSc., z Geofyzikálního ústavu AV ČR podal Unikátní svědectví o klimatu poslední doby ledové. Mezitím už přišel podvečer s přednáškou Astronomie včera, dnes a zítra, pronesenou prof. RNDr. Janem Paloušem, DrSc., z Astronomického ústavu AV ČR. Přednášky byly pochopitelně stále přenášeny on-line na internetu.
Ve čtvrtek 11. listopadu
hrála hlavní roli molekulární biologie, Nové poznatky v imunologii a genetice. Tento moderní vědní obor je velmi oblíbený a rozhodně netrpí nedostatkem zájemců, ba dokonce je zde i přetlak. Čerstvý nositel státního vyznamenání prof. RNDr. Václav Hořejší, DrSc., z Ústavu molekulární genetiky AV ČR je rozený řečník a jeho příspěvek věnovaný Novým poznatkům o fungování imunitního systému vzbudil ve studentech doslova nadšení. Mnoho z nich zůstalo i na zajímavou a aktuální přednášku jednoho z nejúspěšnějších současných vědců doc. RNDr. Antonína Holého, DrSc., z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Úspěchy a problémy léčení virových onemocnění.
Odpoledne patřilo druhému kulatému stolu kladoucímu otázku CO PŘINESE ZNALOST LIDSKÉHO GENOMU? O převratných novinkách ve znalostech dědičné informace člověka a možnostech jejich praktického využívání v medicíně, farmaceutickém průmyslu a v nových biotechnologiích či o genomu, jehož součástí jsou cizorodé geny a nyní se studuje jejich původ a funkce, promluvili prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR, doc. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby, Praha-Uhříněves, Mgr. Jan Pačes, PhD., z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a prof. MUDr. Radim Brdička, DrSc., z Ústavu hematologie a krevní transfúze, Praha.
V pátek 11. listopadu
doc. PhDr. Milan Hlavačka, CSc., z Historického ústavu AV ČR představil publiku mecenáše a podnikatele A. Lannu a vynálezce Františka Křižíka v přednášce nazvané Průkopníci podnikání v českých zemích.
Naprostá většina studentů zůstala po přednášce i na Interaktivní program pro studenty a veřejnost, v jejímž rámci se konala prezentace projektu EUROBOT Občanského sdružení Robonika. Tématem pro rok 2004 je zápas o kokosové ořechy na tropickém ostrově a zápasí o ně plně autonomní roboti. Jak však roboti předvedli, přeci jen ještě nemají (naštěstí) lidský rozum, a tak rozjásali nabitý sál např. tím, když se jeden usilovně sápal na palmu, na níž již žádné ořechy nebyly, zatímco jej jeho robotický protihráč místo sbírání neustále postrkoval. V zápasu boje pak jeden „ořech“ dolétl až za předsednický stůl. Jedinečnou příležitost nepromeškali ti, kdo přišli na prezentaci Ing. Jana Šifnera Robotický výzkum vesmíru, zabývající se vývojem, výrobou a servisem mikroprocesorových řídících systémů. Spatřili totiž funkční model robota Mars Exploration Rover v měřítku 1 : 1.
Nejpestřejší sestava návštěvníků naplnila ve třech etapách místnost 124, kde jsme s napětím očekávali interaktivní počítačový program pro mládež Expedice na Mars. K týdennímu vědecko technickému maratonu jím přispěla Britská rada. Jestliže byl loňský pořad přijat velmi rozpačitě, pak se letos setkal s obrovským nadšením. Spokojenost vyzařovala i z vedoucího projektu dr. Michaela Londesborougha, který dokázal udržet v napětí a pozornosti všechny výzkumníky ve věkovém rozpětí od osmi do sedmnácti let. Doma pak dětem, vyprávějícím, jak programovaly marsovské vozítko a pak s ním plnily zadané úkoly, záviděl nejeden tatínek.
Nositel Nobelovy ceny
byl třešničkou na vědeckém dortu za částí Týdne vědy a techniky 2004, konající se v budově AV ČR na pražské Národní třídě. Doprovodná přednáška Torstena N. Wiesela, M.D., F.R.S., Development of the Visual Cortex: Innate and Environmental Factors, pronesená v angličtině, se zabývala vlivy faktorů na vývoj zrakové kůry. Zahájil ji předseda výboru České společnosti pro neurovědy prof. MUDr. Josef Syka, DrSc.
DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ pořádalo 53 pracovišť AV ČR po celé republice. Některé ústavy zvaly veřejnost již ve všední dny, jiné se otevíraly o víkendu. Postřeh přinesl např. můj syn z Geofyzikálního ústavu na pražském Spořilově, kam chodila převážně starší generace nebo organizovaně školy. Když k nim o sobotním odpoledni dorazila omladina bez dospělého doprovodu, velmi to ocenili. Překvapivě plno návštěvníků měl ještě v sobotu v podvečer Fyzikální ústav na Slovance. Nad grogem a s kapesníkem u nosu si možná budou připomínat mrazivý „otevřený“ víkend pracovníci Astronomického ústavu v Ondřejově, kde provázeli četné návštěvníky do nevyhřívaných kupolí a ukazovali jim dalekohledy.
Je až k nevíře, že tak náročnou a velikou událost, jakou je Týden vědy a techniky, dokáže v relativně malém týmu uspořádat vedle své standardní náplně Tiskový odbor. Vždyť v cizině je běžné, že se na podobných aktivitách podílí daleko více lidí, kteří se věnují pouze a plně jedné konkrétní akci. Všem, kdo pomáhali nám a pomohli ke spokojenosti 2 100 návštěvníkům AV ČR na Národní třídě a dalším stovkám hostů Dnů otevřených dveří, děkujeme.
Text a fotografie
MARINA HUŽVÁROVÁ
Akademický bulletin 12/2004, mesačník Akadémie vied ČR, priniesol štvorstranový článok o tom, ako vyzeral vlaňajší novembrový Týždeň vedy a techniky v Prahe. Oproti nášmu mal dva zásadné rozdiely:
1/ Naši českí kolegovia usporiadali priamo v centre Prahy, v budove AV ČR oproti Národnému divadlu, päťdennú sériu popularizačných prednášok,
2/ Dni otvorených dverí boli na ústavoch nielen v pracovných dňoch, ale aj cez víkend, keď bola šanca na vyššiu návštevnosť.
Pre vás, ktorých zaujímajú ďalšie detaily, prinášame článok v mierne skrátenej podobe.
- - - - - - - - - - - - -
Původně jsme zamýšleli, že bychom přednášky v rámci Týdne vědy a techniky 2004 rozšířili i do dalších, pro začátek alespoň univerzitních měst, která by takovou iniciativu jistě přivítala. To se nám však bohužel (zatím) nepodařilo uskutečnit. Je známo, že ve světě se i samy regiony snaží o popularizaci a v celé řadě evropských měst se koná jakási obdoba dnů vědy. Celkem logicky vyplývá nutnost seznamovat s vědou co nejširší publikum nejenom v hlavním městě. Zatím tuto úlohu úspěšně plní naše ústavy svými pro veřejnost široce otevřenými dveřmi.
Ale zpět k dění na pražské Národní třídě 3. Hned ve vstupní hale se návštěvníci měli možnost vydat na VÝZKUM SLUNEČNÍ SOUSTAVY v zajímavé a netradičně pojaté výstavě Britské rady. Astronomické téma zachovaly i velkoplošné fotografie v předsálí místností 205 a 206, které byly POCTOU ONDŘEJOVU ke 105. výročí založení hvězdárny.
Den první
Evropská spolupráce ve vědě a výzkumu – tak znělo pondělní téma 8. listopadu. Týden vědy a techniky 2004 symbolicky otevřel předseda Grantové agentury ČR prof. MUDr. Josef Syka, DrSc., velmi aktuální a zajímavou přednáškou Trendy ve vědní politice EU. Mimo jiné zdůraznil, že v dnešních podmínkách již neexistuje evropská věda, ale pouze věda světová.
Následovala přednáška prof. Ing. Jiřího Niederleho, DrSc., předsedy Výboru pro spolupráci ČR s CERN: 50 let CERN – 50 let úspěšné mezinárodní spolupráce ve fyzice mikrosvěta. Ještě týž den pohovořil doc. Ing. Tomáš Čechák, CSc., z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT o Využití fyziky částic v lékařství a ve studiu materiálů.
Den završil první kulatý stůl týkající se mezinárodní spolupráce ve společné evropské laboratoři částic, na nějž pozval Tiskový odbor novináře a širokou veřejnost, aby se dozvěděli o Českých vědcích v CERN – zkušenosti a aplikace. U tématu přivítal přednášející i hosty odborník nejpovolanější, prof. Ing. Jiří Niederle, DrSc., a RNDr. Jiří Dolejší, CSc. z MFF UK.
RNDr. Tomáš Davídek, PhD., z Matematicko-fyzikální fakulty UK nastínil, Jak se člověk stává fyzikem; RNDr. Jiří Chudoba, PhD., z Fyzikálního ústavu AV ČR pohovořil o Počítačích v CERN, zatímco jeho kolega z téhož ústavu Mgr. Pavel Kundrát, PhD., přiblížil Aplikace fyziky částic v lékařství; RNDr. Zdeněk Doležal, Dr., z Matematicko-fyzikální fakulty UK představil Nadnárodní „firmy“ na výrobu a testování detektorů a Ing. Otokar Dragoun, DrSc., z Ústavu jaderné fyziky AV ČR přednášel o Nobelovských neutrinech. U kulatého stolu jsme měli potěšení přivítat také zástupce Ministerstva zahraničních věcí ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstva financí ČR.
Již během dopoledne zahájili naši kolegové z Odboru informačních technologií AV ČR „zkušební provoz“ internetového přenosu přednášek, aby mohli zájemci nerušeně sledovat odpolední kulatý stůl v přímém přenosu na svém počítači. „Horká linka“, na níž mohli posluchači volat své dotazy, zůstala při této premiéře zatím nevyužita, což se při druhém kulatém stolu ve čtvrtek změnilo.
V úterý 9. listopadu
se Vědu do středních škol a gymnázií snažili zavádět RNDr. Karel Roháček, CSc., z Ústavu molekulární biologie rostlin AV ČR, který hovořil o Novohradských letních kurzech pro nadané studenty, a Ing. Marie Dufková, původní profesí jaderná fyzička, dnes popularizátorka vědy v seznámení se Vzdělávacími a popularizačními aktivitami ČEZ, a. s.
Po volnějším dopoledni přivedlo atraktivní odpolední téma AKTUÁLNÍ OTÁZKY GENETIKY A BIOLOGIE do budovy Akademie na Národní třídu na šest stovek lidí. Převážně studentům byla určena první přednáška RNDr. Slavomíra Rakouského, CSc., z Ústavu molekulární biologie rostlin AV ČR Biologická bezpečnost geneticky modifikovaných plodin, mýty a skutečnost. Učená společnost se k TVT 2004 připojila přednáškou předsedkyně AV ČR prof. RNDr. Heleny Illnerové, DrSc., Zkracování dnů, podzimní blues a biologické hodiny. Do velmi nepříjemného podzimního deště a zimy se na ni vypravilo několik set lidí. Tak enormnímu zájmu nestačily kapacity našich sálů a vzhledem k mimořádně nepřívětivému počasí se snad ani nelze divit, že to mezi zájemci vyvolalo značnou nervozitu. Napětí, které před přednáškou panovalo, bylo tak značné, že je až s podivem, že jedinou následnou škodou bylo zmizení vzorku zmrzliny pro kosmonauty z výstavního panelu společnosti Amvis.
Středě 10. listopadu
a také jejímu tematickému rámci POKROKY V ASTRONOMII A KLIMATOLOGII konečně začalo přát počasí. Napínavým náhledem na Kosmické katastrofy v dějinách Země jej zahájil Mgr. Pavel Koten, PhD., z Astronomického ústavu AV ČR a po celý den pak následovaly přednášky jedna za druhou: Ing. František Hruška a Ing. Pavel Trávníček, oba z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR představili České družice, numerické modelování a projekty Evropské kosmické agentury; RNDr. František Fárník, CSc., z Astronomického ústavu AV ČR vysvětlil, jak se zkoumá Slunce pomocí satelitů; RNDr. Jan Šafanda, CSc., z Geofyzikálního ústavu AV ČR podal Unikátní svědectví o klimatu poslední doby ledové. Mezitím už přišel podvečer s přednáškou Astronomie včera, dnes a zítra, pronesenou prof. RNDr. Janem Paloušem, DrSc., z Astronomického ústavu AV ČR. Přednášky byly pochopitelně stále přenášeny on-line na internetu.
Ve čtvrtek 11. listopadu
hrála hlavní roli molekulární biologie, Nové poznatky v imunologii a genetice. Tento moderní vědní obor je velmi oblíbený a rozhodně netrpí nedostatkem zájemců, ba dokonce je zde i přetlak. Čerstvý nositel státního vyznamenání prof. RNDr. Václav Hořejší, DrSc., z Ústavu molekulární genetiky AV ČR je rozený řečník a jeho příspěvek věnovaný Novým poznatkům o fungování imunitního systému vzbudil ve studentech doslova nadšení. Mnoho z nich zůstalo i na zajímavou a aktuální přednášku jednoho z nejúspěšnějších současných vědců doc. RNDr. Antonína Holého, DrSc., z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Úspěchy a problémy léčení virových onemocnění.
Odpoledne patřilo druhému kulatému stolu kladoucímu otázku CO PŘINESE ZNALOST LIDSKÉHO GENOMU? O převratných novinkách ve znalostech dědičné informace člověka a možnostech jejich praktického využívání v medicíně, farmaceutickém průmyslu a v nových biotechnologiích či o genomu, jehož součástí jsou cizorodé geny a nyní se studuje jejich původ a funkce, promluvili prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR, doc. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby, Praha-Uhříněves, Mgr. Jan Pačes, PhD., z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a prof. MUDr. Radim Brdička, DrSc., z Ústavu hematologie a krevní transfúze, Praha.
V pátek 11. listopadu
doc. PhDr. Milan Hlavačka, CSc., z Historického ústavu AV ČR představil publiku mecenáše a podnikatele A. Lannu a vynálezce Františka Křižíka v přednášce nazvané Průkopníci podnikání v českých zemích.
Naprostá většina studentů zůstala po přednášce i na Interaktivní program pro studenty a veřejnost, v jejímž rámci se konala prezentace projektu EUROBOT Občanského sdružení Robonika. Tématem pro rok 2004 je zápas o kokosové ořechy na tropickém ostrově a zápasí o ně plně autonomní roboti. Jak však roboti předvedli, přeci jen ještě nemají (naštěstí) lidský rozum, a tak rozjásali nabitý sál např. tím, když se jeden usilovně sápal na palmu, na níž již žádné ořechy nebyly, zatímco jej jeho robotický protihráč místo sbírání neustále postrkoval. V zápasu boje pak jeden „ořech“ dolétl až za předsednický stůl. Jedinečnou příležitost nepromeškali ti, kdo přišli na prezentaci Ing. Jana Šifnera Robotický výzkum vesmíru, zabývající se vývojem, výrobou a servisem mikroprocesorových řídících systémů. Spatřili totiž funkční model robota Mars Exploration Rover v měřítku 1 : 1.
Nejpestřejší sestava návštěvníků naplnila ve třech etapách místnost 124, kde jsme s napětím očekávali interaktivní počítačový program pro mládež Expedice na Mars. K týdennímu vědecko technickému maratonu jím přispěla Britská rada. Jestliže byl loňský pořad přijat velmi rozpačitě, pak se letos setkal s obrovským nadšením. Spokojenost vyzařovala i z vedoucího projektu dr. Michaela Londesborougha, který dokázal udržet v napětí a pozornosti všechny výzkumníky ve věkovém rozpětí od osmi do sedmnácti let. Doma pak dětem, vyprávějícím, jak programovaly marsovské vozítko a pak s ním plnily zadané úkoly, záviděl nejeden tatínek.
Nositel Nobelovy ceny
byl třešničkou na vědeckém dortu za částí Týdne vědy a techniky 2004, konající se v budově AV ČR na pražské Národní třídě. Doprovodná přednáška Torstena N. Wiesela, M.D., F.R.S., Development of the Visual Cortex: Innate and Environmental Factors, pronesená v angličtině, se zabývala vlivy faktorů na vývoj zrakové kůry. Zahájil ji předseda výboru České společnosti pro neurovědy prof. MUDr. Josef Syka, DrSc.
DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ pořádalo 53 pracovišť AV ČR po celé republice. Některé ústavy zvaly veřejnost již ve všední dny, jiné se otevíraly o víkendu. Postřeh přinesl např. můj syn z Geofyzikálního ústavu na pražském Spořilově, kam chodila převážně starší generace nebo organizovaně školy. Když k nim o sobotním odpoledni dorazila omladina bez dospělého doprovodu, velmi to ocenili. Překvapivě plno návštěvníků měl ještě v sobotu v podvečer Fyzikální ústav na Slovance. Nad grogem a s kapesníkem u nosu si možná budou připomínat mrazivý „otevřený“ víkend pracovníci Astronomického ústavu v Ondřejově, kde provázeli četné návštěvníky do nevyhřívaných kupolí a ukazovali jim dalekohledy.
Je až k nevíře, že tak náročnou a velikou událost, jakou je Týden vědy a techniky, dokáže v relativně malém týmu uspořádat vedle své standardní náplně Tiskový odbor. Vždyť v cizině je běžné, že se na podobných aktivitách podílí daleko více lidí, kteří se věnují pouze a plně jedné konkrétní akci. Všem, kdo pomáhali nám a pomohli ke spokojenosti 2 100 návštěvníkům AV ČR na Národní třídě a dalším stovkám hostů Dnů otevřených dveří, děkujeme.
Text a fotografie
MARINA HUŽVÁROVÁ