In: Slovenská literatúra, vol. 53, no. 6
Ondřej Sládek 
Detaily:
Rok, strany: 2019, 409 - 422
Jazyk: cze
Kľúčové slová:
FICTIONAL WORLD, PRATUR LINGUISTIC SCHOOL, THEORY OF POSSIBLE WORLDS, STRUCTURALISM, FICTION
Typ článku: Vedecká štúdia / Study
DOI: https://doi.org/--
O článku:
Studie srovnává pojetí literárního díla jako samostatného „světa“, tak jak jej koncipovali představitelé pražské školy – J. Mukařovský a F. Vodička – v rámci své strukturální poetiky a Lubomír Doležel v rámci teorie fikčních světů. Jejím záměrem je především: (a) analyzovat Mukařovského a Ingardenovo pojetí „intencionální skutečnosti“; (b) kriticky srovnat Doleželův koncept „fikční svět“ s Vodičkovým „fiktivním světem“ a (c) postihnout Jungmannovo pojetí fantastického básnictví. Širším rámcem celého zkoumání je snaha opovědět na otázku, co ovlivnilo Lubomíra Doležela, že na místo „světa“ literárního díla začal uvažovat o „fikčním světě“.
Komparace jednoho ze základních teoretických konceptů pražské školy a teorie fikčních světů ¬– pojmu „svět“, resp. „fiktivní svět“ (F. Vodička) s pojmem „fikční svět“ (L. Doležel).
Třebaže systematické rozpracování problematiky reference literárního díla pražská škola ještě neuskutečnila, autor studie upozorňuje na univerzitní přednášky J. Mukařovského – „Filozofie jazyka básnického“ – z přelomu třicátých let 20. století, ve kterých Mukařovský poprvé formuluje názor, že jazykový projev má dvojí vztah ke skutečnosti. Východiskem se mu stala koncepce R. Ingardena, který v práci Das literarische Kunstwerk (1931) uvažuje o literárním díle jako o samostatném, znázorněném světě.
Na základě srovnání teoretických přístupů F. Vodičky a L. Doležela k literárnímu dílu autor dokládá, že termín „fiktivní svět“ nelze ztotožňovat s výrazem „fikční svět“. Zatímco Vodičkovo pojetí literárního díla jako „fiktivního světa“ akcentuje to, že literární dílo je sice světem představujícím zvláštní (literární) skutečnost, přesto je však poměřováno s konkrétní empirickou skutečností, pojem „fikční svět“, který nacházíme u L. Doležela, charakterizuje literární dílo jako svět, který je cele generovaný narativním textem.
Na pozadí těchto analýz autor ukazuje, že původ Vodičkova pojetí literárního díla jako fiktivního světa je možné spatřovat ve starší koncepci fantastického básnictví a „smyšleného (fantastického) světa“, jejímž autorem je významný český badatel Josef Jungmann (1773-1847). Zvláštní pozornost je pak věnována srovnání Jungmannova a Doleželova návrhu typologie fikčních a fiktivních světů.
Z podrobného rozboru Doleželova pojetí fikčních světů je patrné, že k proměně užití výrazu „svět“ v jeho díle nastalo v kontextu jeho nových badatelských zájmů vztahujících se k otázkám sémantiky literární fikce, logiky a teorie možných světů. Nikterak to však neznamená, že by opustil svá metodologická (strukturální) východiska.
Studie přináší detailní analýzu pojmů „fiktivní svět“ (F. Vodička) a „fikční svět“ (L. Doležel), upozorňuje na to, že je nelze vnímat jako pouhá synonyma, jelikož se odlišují svou referencí. Zcela nově pak nahlíží zapomenutý Jungmannův projekt fantastického básnictví a navrhuje jeho další promýšlení a prozkoumání v rámci teorie fikčních světů.
The study is a comparison of the concept of a literary work, which represents an independent “world”, according to which that concept was created by representatives of the Prague school – J. Mukařovský a F. Vodička – in the context of the structural poetics and also in Lubomír Doležel´s theory of fictional worlds. The purpose is to (a) analyse Mukařovský ´s and Ingarden´s concept of “intentional reality“; (b) critically compare Doležel´s concept „fictional world“ with Vodička´s “fictional world“ and (c) explain Jungmann´s concept of fantastic poetry. The wider frame of the research is an attempt to answer the question what influenced Lubomír Doležel that instead of the “world“ of literary work he began to think about “fictional world “.
Comparison of one of the primary theoretical concepts of the Prague school and the theory of fictional worlds ¬– term “world“, respective “fictive world“ (F. Vodička) with a term “fictional world“ (L. Doležel).
Although the problematic of the reference of the Prague Linguistic School has not been systematically worked out, yet; the author of the study wants to point out the significance of University papers written by J. Mukařovský – “Filozofie jazyka básnického“ (The Philosophy of Poetic Language) – from a turn of the 30-ties of the 20th c.; there Mukařovský for the first time expressed his opinion that a language expression includes a double reference to reality. A base for his opinion was taken from a conception of R. Ingarden, who in his work Das literarische Kunstwerk (1931) considers a literary work an independent illustrated world.
Comparing F. Vodička´s and L. Doležel´s theoretical approaches to a literary work the author of the study added the opinion that the “fictive world“ cannot be identified with the “fictional world“. While Vodička´s conception of a literary work as the “fictional world“ makes an accent on the aspect that while a literary work is a world representing a unique (literary) reality, it is also measured and compared with a concrete empiric reality; the L. Doležel´s term “fictional world” characterises a literary work as a world completely generated from a narrative text.
On the setting of these analyses author shows that the source of Vodička´s conception of a literary works as a fictional world comes from an older conception of a fantasy poetry and “fictional (fantasy) world“. The author of it is an important Czech scholar Josef Jungmann (1773-1847). An extra attention is paid to comparing Jungmann´s and Doležel´s suggestion of a typology of fictional and fictive worlds.
It is apparent from the detailed analysis of Doležel´s conception of the fictional world that an expression “world” was transformed in the context of his new research goals regarding to issues of semantics, literary fiction, logics, and theory of possible worlds. But it does not mean that he left his methodological (structural) bases.
The study brings a detailed analysis of the terms “fictive world” (F. Vodička) and “fictional world“ (L. Doležel). It points out that they cannot be used as synonyms as they differ from each other in the references. He also look in a new way at forgotten Jungmann´s project of the fantasy poetry and suggests its further research and in the ranks of the theory of the fictional worlds.
Ako citovať:
ISO 690:
Sládek, O. 2019. Pojem „světa“ v koncepcích pražské školy a v Doleželově teorii fikčního narativu. In Slovenská literatúra, vol. 53, no.6, pp. 409-422. 0037-6973. DOI: https://doi.org/--
APA:
Sládek, O. (2019). Pojem „světa“ v koncepcích pražské školy a v Doleželově teorii fikčního narativu. Slovenská literatúra, 53(6), 409-422. 0037-6973. DOI: https://doi.org/--
O vydaní:
Publikované: 8. 1. 2019