In: Slovenské divadlo, vol. 73, no. 2
Kryštof Kočtář
Detaily:
Strany: 128 - 145
Jazyk: cze
Kľúčové slová:
Marian Dora, Melancholie der Engel, baroko, locus amoenus, locus terribilis, extrémní kinematografie, příroda
Typ článku: štúdia
O článku:
Ačkoli je baroko tradičně spojováno se 17. a 18. stoletím, podle některých teoretiků jde o nadčasový metastyl, jehož projevy lze vystopovat i v jiných dobách a kontextech. V návaznosti na
tyto úvahy přistupujeme jako k baroknímu k filmu Melancholie der Engel (2009) německého režiséra Mariana Dory. Onen termín zde ztotožňujeme především s fenoménem slučování zdánlivě protilehlých motivických elementů, např. života a smrti, nekonečnosti a zániku či opulence a ikonoklasmu, který tomuto metastylu přísluší. Baroko pro nás představuje jakési pojivo antinomických prvků, jež nejdůkladněji zužitkováváme při konceptualizaci antitetického filmového prostoru vlastního právě filmu Melancholie der Engel. Jde o líbeznou přírodu prostoupenou násilnými a krutými činy, jíž pojmenováváme jako locus in/amoenus. Chápeme ji tedy coby barokní překryv, prostoupení dvojice opozitních topoi (locus amoenus a locus terribilis), které jsou jinak známé především z literární vědy.
Ako citovať:
ISO 690:
Kočtář, K. 2025. Jasná záře všudypřítomného násilí: barokní locus in/amoenus ve filmu Melancholie der Engel (2009) Mariana Dory. In Slovenské divadlo, vol. 73, no.2, pp. 128-145. 0037-699X. DOI: https://doi.org/10.31577/sd-2025-0011
APA:
Kočtář, K. (2025). Jasná záře všudypřítomného násilí: barokní locus in/amoenus ve filmu Melancholie der Engel (2009) Mariana Dory. Slovenské divadlo, 73(2), 128-145. 0037-699X. DOI: https://doi.org/10.31577/sd-2025-0011
O vydaní:
Vydavateľ: Ústav divadelnej a filmovej vedy CVU SAV
Publikované: 30. 6. 2025
Verejná licencia:
