In: Slovenská literatúra, vol. 68, no. 3
Jana Pátková 
Detaily:
Rok, strany: 2021, 235 - 245
Jazyk: cze
Kľúčové slová:
cestopis, imagologie, česko-slovenské vztahy, Československá republika
Typ článku: II. Štúdie / II. Studies
O článku:
Příspěvek se zaměřuje na literární reprezentace Bratislavy v českých cestopisech, formuluje různé narativy jejího zobrazování, které souvisejí se vznikem Československé republiky v roce 1918. Materiálovým východiskem tohoto příspěvku je cestopisná tvorba tzv. předpřevratového období do roku 1918 (Karel Kálal, Ivan Hálek) ve srovnání s cestopisy první republiky (Jakub Deml, Josef Váchal, Karel Čapek, Marie Majerová, Stanislav Kostka Neumann). Cestopisy na jedné straně upozorňovaly na tradiční kulturu Slováků (reprezentovanou fotografickou tvorbou Karla Plicky), na straně druhé se hledala nová podoba vzájemných česko-slovenských vztahů v politickém ovzduší tzv. čechoslovakismu. Specifické místo v nich zaujímala Bratislava, která rovněž se vznikem nové republiky vstoupila do nových kulturních vztahů. Rekonstrukce obrazu Bratislavy ukazuje, že se nestala hlavním symbolem změny po roce 1918. V cestopisech je Bratislava jen minimálně zastoupena, odpovídá perspektivě tzv. nulového morfému. Studie pracuje s teorií imagologie a okrajově teoriemi postkolonialismu.
The paper focuses on the literary representations of Bratislava in Czech travelogues and formulates various narratives of those depictions of the city that are related to the establishment of the Czechoslovak Republic in 1918. The paper compares Karel Kálal’s and Ivan Hálek’s travelogues of the so-called pre-coup period – the period before 1918 – with texts of the same genre written during the First Czechoslovak Republic (Jakub Deml, Josef Váchal, Karel Čapek, Marie Majerová, S. K. Neumann). The travelogues drew attention to the traditional culture of Slovaks (represented by Karel Plicka’s photographs) and sought new forms of Czech-Slovak relations in the political atmosphere of the so-called Czechoslovakism. Bratislava, which entered new cultural relations with the establishment of the new republic, occupied a specific place in these. The reconstruction of the image of Bratislava in the analysed texts shows that it did not become the main symbol of the changes that took place after 1918. The travelogues represent it only marginally and Bratislava corresponds to the perspective of the so-called null morpheme. The article employs the theory of imagology and, marginally, also theories of postcolonialism.
Key words: travelogue, imagology, Czech-Slovak relations, Czechoslovak Republic
Ako citovať:
ISO 690:
Pátková, J. 2021. Obraz Bratislavy v českých cestopisech meziválečného období. In Slovenská literatúra, vol. 68, no.3, pp. 235-245. 0037-6973. DOI: https://doi.org/10.31577/slovlit.2021.68.3.3
APA:
Pátková, J. (2021). Obraz Bratislavy v českých cestopisech meziválečného období. Slovenská literatúra, 68(3), 235-245. 0037-6973. DOI: https://doi.org/10.31577/slovlit.2021.68.3.3
O vydaní:
Vydavateľ: Ústav slovenskej literatúry SAV / Institute of Slovak Literature of the Slovak Academy of Sciences
Publikované: 10. 5. 2021