Electronic Library of Scientific Literature - © Academic Electronic Press



EKOLÓGIA



Volume 20 / No. 3 / 2001


 


ROMAN SNAIL (HELIX POMATIA L.) – CONSERVATION AND MANAGEMENT IN THE MAŁOPOLSKA REGION (SOUTHERN POLAND)

ANNA DYDUCH-FALNIOWSKA, MAŁGORZATA MAKOMASKA-JUCHIEWICZ, JOANNA PERZANOWSKA-SUCHARSKA, STANISŁAW TWOREK, KATARZYNA ZAJĄC
Institute of Nature Conservation of the Polish Academy of Sciences, A. Miczkiewicza 39, 31-120 Kraków, Poland

Dyduch-Falniowska A., Makomaska-Juchiewicz M., Perzanowska-Sucharska J., Tworek S., Zając K.: Roman snail (Helix pomatia L.) – conservation and management in the Małopolska region (southern Poland). Ekológia (Bratislava), Vol. 20, No. 3, 265-283, 2001.

The distribution and habitat preferences of the Roman snail (Helix pomatia L.) were studied in the region of Małopolska in 1997-1999. Cluster analysis was used to determine a relationship between the occurrence of snails and different habitat parameters such as habitat type, its naturalness, humidity, plant cover and soil type as well as landscape patchiness. It has been found that the species occurred most abundantly in anthropogenic habitats situated in areas of high landscape patchiness. Morphometric measurements have shown that individuals from sub-urban areas are smaller and that there is certain relationship between the shape of the shell and habitat humidity. They have also indicated a need to verify a size limit for snails collected for economic purposes. The results obtained will be used as a basis for the regional strategy of the Roman snail population management.

Dyduch-Falniowska A., Makomaska-Juchiewicz M., Perzanowska-Sucharska J., Tworek S., Zając K.: Slimák záhradný (Helix pomatia L.) – ochrana a manažment v Malopoľskom regióne (južné Poľsko).

V práci sme skúmali rozšírenie stanovišťa slimáka záhradného (Helix pomatia L.) v Malopoľskom regióne v rokoch 1997-1999. Zhlukovú analýzu sme použili na určenie vzťahu medzi výskytom slimákov a parametrami rôznych stanovíšť, ako je typ stanovišťa, jeho prirodzenosť, vlhkosť, rastlinná pokrývka a pôdny typ, ako aj rôznorodosť krajiny. Zistili sme, že tento druh sa najhojnejšie vyskytuje na antropogénnych stanovištiach nachádzajúcich sa v územiach s vysokou rôznorodosťou krajiny. Z morfometrických meraní vidieť, že jedince zo suburbánnych území sú menšie a že jestvuje vzťah medzi tvarom ulity a vlhkosťou územia. Naznačovali i nevyhnutnosť kontroly limitu veľkosti pre slimákov zbieraných z ekonomických dôvodov. Získané výsledky sa môžu využiť pri určovaní regionálnej stratégie pre manažment slimáka záhradného.


SITUATION IN EPICUTICULAR WAXES OF BIRCH (BETULA PENDULA) LEAVES IN AIR-POLLUTED REGIONS

EMILIE BEDNÁŘOVÁ
Faculty of Forestry and Wood Technology, Mendel University of Agriculture and Forestry, Lesnická 37, 613 00 Brno, Czech Republic

Bednářová E.: Situation in epicuticular waxes of birch (Betula pendula) leaves in air-polluted regions. Ekológia (Bratislava), Vol. 20, No. 3, 284-291, 2001.

The work is aimed at the study of changes in structure and quantity of epicuticular waxes of birch (Betula pendula) leaves in the air-polluted region of the Krušné hory Mts (Ore Mts, Erzgebirge). Samples were taken in the course of three years, regularly twice during the vegetation period on two localities of the air-polluted region and on regions without air pollution. On the air-polluted areas the destruction of epicuticular waxes increases with increasing altitudes of forest stands. This phenomenon is accompanied by a shrinkage of epicuticular waxes on leaves. In the last two years there was a considerable decrease in air pollution load on the whole territory of the Ore Mts, which resulted in a lesser destruction of epicuticular waxes and in an increase of the total amount of those waxes on leaves. This favourable change manifested itself at the most with stands in higher altitudes. In spite of the environmental recovery in the Czech Republic, the air pollution in the region of the Ore Mts is still higher than it would correspond to the good growth conditions for birch. The stands are continually being weakened by the immission stress together with action of the unfavourable climate. The epicuticular waxes can serve as a bioindicator of the immission load.
Key words: birch, waxes, structure, leaves, air-polluted, damage, altitude

Bednářová E: Situace u epikutikulárních vosků listů břízy (Betula pendula) v imisních oblastech.

Práce je zaměřena na studium změn struktury a množství epikutikulárních vosků u břízy (Betula pendula) v imisní oblasti Krušné hory. Vzorky byly odebírány po dobu tří let na dvou lokalitách imisní oblasti a z oblastí s minimálním množstvím imisí. Na imisních plochách se zvyšuje destrukce epikutikulárních vosků se vzrůstající nadmořskou výškou porostů. Tento jev je provázen úbytkem epikutikulárních vosků na listech. V posledních dvou letech došlo na celém území Krušných hor ke snížení imisí v ovzduší, což mělo za následek menší destrukci epikutikulárních vosků a zvýšení celkového množství vosků na listech. Tato příznivá změna se projevila nejvíce u porostů z vyšších nadmořských výšek. I když došlo ke snížení imisního tlaku, porosty jsou stále oslabovány imisemi, které jsou vyšší, než by odpovídalo vhodným růstovým podmínkám a spolu s nepříznivým klimatem poškozují březové porosty.


THE ROLE OF ROOT SYSTEM OF CALAMAGROSTIS EPIGEJOS IN ITS SUCCESSFUL EXPANSION IN ALLUVIAL MEADOWS

KAREL FIALA
Institute of Botany, Department of Ecology, Academy of Sciences of the Czech Republic, Poříčí 3b, 603 00 Brno, The Czech Republic, e-mail: fiala@brno.cas.cz

K. Fiala: The role of root system of Calamagrostis epigejos in its successful expansion in alluvial meadows. Ekológia (Bratislava), Vol. 20, No. 3, 292-300, 2001.

Belowground plant biomass and its vertical distribution in the soil profile was studied in two meadow communities belonging to Cnidion and Molinion alliances and in degraded stands dominated by expanding Calamagrostis epigejos, which suppressed meadow communities. No significant differences were observed either between the belowground dry mass of both meadow communities (1562-1601 g.m-2 in Cnidion site, 1322-1462 g.m-2 in Molinion site) or between these original meadows and stands dominated by C. epigejos in the same sites (1306-1552 g.m-2Cnidion site, 1526-1576 g.m-2Molinion site). In Cnidion and Molinion sites, about 70 % of meadow belowground dry mass was accumulated in the upper 5 cm soil, i.e. 1182 and 1065 g.m-2, respectively. Deeper soil layer (5-10 cm) contained only 17 % and 13 %. On the contrary, a greater proportion of belowground organs (30 %) was observed at 5-10 cm soil depth in Calamagrostis stands. In this deeper soil layer, 42 % of total rhizome dry mass (139 and 186 g.m-2) was located. 309 and 401 g.m-2 root dry mass was also distributed at the same soil depth. Consequently Calamagrostis forms larger root system located deeper in the soil and this is the reason way Calamagrostis could be more successful in the competition for soil nutrients.

Fiala K.: Úloha kořenového systému Calamagrostis epigejos v její úspěšné expanzi do aluviálních luk.

Podzemní biomasa rostlin a její vertikální distribuce v půdním profilu byly studovány ve dvou lučních společenstev náležejících do svazu CnidionMolinion a v degradovaných porostech s převažující Calamagrostis epigejos, která do těchto luk expandovala a luční společenstva potlačila. Mezi lučními společenstvy obou svazů nebyly zjištěny statisticky průkazné rozdíly ve hmotnosti sušiny podzemních částí (1562-1601 g.m-2Cnidion, 1322-1461 g.m-2Molinion) a rovněž nebyly průkazné rozdíly mezi velikostí podzemní biomasy těchto lučních společenstev a degradovanými porosty s C. epigejos (1306-1552 g.m-2Cnidion, 1526-1576 g.m-2Molinion). V lučních společenstvech svazu CnidionMolinion bylo okolo 70% veškeré hmotnosti sušiny podzemní biomasy soustředěno ve svrchní vrstvě půdy (0-5 cm), tj. 1182 a 1065 g.m-2. Hlubší vrstva půdy 5 – 10 cm obsahovala jen 17 a 13%. Naopak větší část podzemních orgánů Calamagrostis (30%) byla nalezena v této hlubší vrstvě půdy (5 – 10 cm). Do této vrstvy prorůstalo také velké množství oddenků (42% jejich veškeré hmotnosti sušiny, tj. 139 a 186 g.m-2) i kořenů třtiny (309 a 401 g.m-2 hmotnosti sušiny). C. epigejos tak vytváří větší kořenový systém v hlubší vrstvě půdy a tato skutečnost může být důvodem její větší úspěšnosti v konkurenci o živiny.


BIOMASS PRODUCTION AND PRODUCTIVITY IN OAK FORESTS OF THE EASTERN CARPATHIANS IN RELATIONSHIP WITH STANDS AGE

IHOR KOZAK, MYCHAJLO HOLUBETS
Catholic University in Lublin, Staszica 3, 20081 Lublin, Poland
Institute of Ecology of the Carpathians, National Academy of Sciences of Ukraine, Kozelnytska 4,
290000 Lviv, Ukraine

Kozak I., Holubets M.: Biomass production and productivity in oak forests of the Eastern Carpathians in relationship with stands age. Ekológia (Bratislava),Vol. 20, No. 3, 301-309, 2001.

The results of the biomass production and productivity study of oak forest ecosystems in the Eastern Carpathians are presented. On the basis of data on structure and productivity of oak (Quercus robur L.) forests of different age (33,54, 75, 106 years old) in the Eastern Carpathians, the biomass fluctuation in the range of 120.5 – 239.8 t ha-1 (dry weight) was found. Mass of stems and roots varied in the range of 66.9 – 146.5 and 27.9 – 45.4 t.ha-1 respectively. The annual increment of biomass was 10.1 t ha-1year–1 in 106 years old and 14.0 t ha-1year–1 in 33 years old oak forests The ratio between the mass of leaves to mass of thin roots for the sampling areas was 3.5 – 4.0. Leaf area index changed from 4.3 ha. ha-1 in the 33 years old oak forest stand to 3.3 ha. ha-1 in 106 years old stand. Total leaf area index for tree and shrub layer changed from 7.3 to 4.2 ha.ha-1 respectively. The leaf area index decreased with age of the oak forests. The results will be used to estimate realistically the potential biomass production and productivity of oak ecosystems in the Eastern Carpathians.

Kozak I., Holubets M.: Produkcia a produktivita biomasy vo vzťahu k veku porastov v dubovom lese vo Východných Karpatoch.

V práci predkladáme výsledky štúdia produkcie a produktivity biomasy v dubovom lesnom ekosystéme vo Východných Karpatoch. Na základe údajov o štruktúre a produktivite dubových (Quercus robur L.) lesov rôzneho veku (33, 54,75, 106 rokov ) vo Východných Karpatoch sme zistili kolísanie biomasy v medziach 120.5 – 239.8 t ha-1 (sušina). Biomasa kmeňov a koreňov sa pohybovala medzi 66.9 – 146.5 a 27.9 – 45.4 t ha-1. Ročný rast biomasy bol 10.1 t ha-1 rok-1 v 106-ročných a 14.0 t ha-1 rok-1 v 33-ročných dubových lesoch. Na študijnej ploche pomer medzi biomasou listov a tenkých koreňov bol 3.5 – 4.0. Index listovej plochy sa menil od 4.3 ha ha-1 v 33-ročnom dubovom lese do 3.3 ha ha-1 v 106-ročnom poraste. Celkový index listovej plochy pre stromovú a krovinovú etáž sa pohyboval od 7.3 do 4.2 ha ha-1. Index listovej plochy rástol s vekom dubových lesov. Výsledky výskumu možno využiť na reálne určenie potenciálnej produkcie a produktivity biomasy v dubovom ekosystéme Východných Karpát.


AERODYNAMIC PROPERTIES OF A YOUNG SPRUCE STAND

TAŤJANA HURTALOVÁ, DALIBOR JANOUŠ, IRENA MARKOVÁ
Geophysical Institute of the Slovak Academy of Sciences, Dúbravská cesta 9, 842 28 Bratislava, The Slovak Republic
Institute of Landscape Ecology, Academy of Sciences of the Czech Republic, Na Sádkách 7, 370 05 České Budějovice, The Czech Republic
Department of Landscape Ecology, Mendel University of Agriculture and Forestry, Zemědělská 1, 613 00 Brno, The Czech Republic

Hurtalová T., Janouš D., Marková I.: Aerodynamic properties of a young spruce stand. Ekológia (Bratislava), Vol. 20, No. 3, 310-318, 2001.

On the basis of the micrometeorological profile measurements within and above a young spruce stand the aerodynamic properties of this vegetation were analysed. Measurements were carried out at the ecological experimental study site at Bílý Kříž, Moravian-Silesian Beskids Mts, the Czech Republic. A young spruce stand is a part of this study site. This spruce stand is divided into two experimental plots with different densities: Fd (2600 trees per ha) and Fs (2400 trees per ha). For both experimental plots, values of the roughness length z0, zero plane displacement d and drag coefficient CD were determined and its seasonal variations during one growing season were analysed. From the analysis of the vertical wind speed profiles for the Fd-plot it was found that: d = 0.76h and for the Fs-plot: d = 0.71h. Empirical relationships between the friction velocity u* and wind speed at the top of the stand ū (h) were obtained. From this, it followed that the investigated vegetation was in an aerodynamic unsteady state and then the z0 values were dependent on the wind speed. This relation can be described analytically in the form z0/h = 0.244 exp(-0.38 ū (h)/u*) for the Fd-plot and z0/h = 0.29 exp(-0.40 ū (h)/u*) for the Fs-plot.

Hurtalová T., Janouš D., Marková I.: Aerodynamické vlastnosti mladého smrekového porastu.

Aerodynamické vlastnosti mladého smrekového porastu boli analyzované na základe mikrometeorologických profilových meraní v sledovanom poraste a tesne nad ním. Merania prebiehali na Experimentálnom ekologickom pracovisku Ústavu ekologie krajiny AV ČR v lokalite Bílý Kříž v Českej republike. Táto oblasť patrí do lesnatej vrcholovej časti Moravskosliezskych Beskýd. Výskumná plocha je rozdelená na dve časti s rôznou hustotou porastu: plocha Fd (2600 stromov/ha) a Fs (2400 stromov/ha). Pre obidve plochy bola vypočítaná hodnota koeficientu dynamickej drsnosti povrchu z0, efektívna výška porastu d a koeficient trenia povrchu vytvoreného porastom CD. Boli tiež sledované zmeny týchto charakteristík počas jedného vegetačného obdobia. Z analýzy vertikálnych profilov rýchlosti vetra bol pre plochu Fd nájdený vzťah d = 0,76h a pre plochu Fs platil vzťah: d = 0,71h. Z analýzy závislosti dynamickej rýchlosti u* a rýchlosti vetra meranej v hladine rovnajúcej sa priemernej výške porastu ū(h) vyplynulo, že sledovaný porast mladej horskej smrečiny mal aerodynamický nestály tvar. To znamená, že hodnoty z0 závisia od rýchlosti prúdenia vzduchu. Z experimentu vyplynulo, že táto závislosť môže byť analyticky vyjadrená vzťahom: z0/h = 0,244 exp(-0,38 ū(h)/u*) pre plochu Fd a pre plochu Fs bol nájdený vzťah: z0/h = 0,29 exp(-0,40 ū(h)/u*).


EVALUATION OF THE CHOSEN ECOLOGICAL FACTORS OF THE THERMOPHILOUS OAK FORESTS WITH QUERCUS PUBESCENS AGG. IN THE MALÉ KARPATY MOUNTAINS, SLOVAKIA

RÓBERT KANKA
Institute of Landscape Ecology of the Slovak Academy of Sciences, Štefánikova 3, P.O.Box 254, 814 99 Bratislava, The Slovak Republic, e-mail: kanka@uke.savba.sk

Kanka R.: Evaluation of the chosen ecological factors of the thermophilous oak forests with Quercus pubescens agg. in the Malé Karpaty Mountains, Slovakia. Ekológia (Bratislava), Vol. 20, No. 3, 319-328, 2001.

Thermophilous oak forests with Quercus pubescens agg. belong to the most endangered plant communities on our area. Very high spectrum of the anthropic impacts affect on these stands. The aim of this work was to present the results of the research dealing with these stands in Malé Karpaty Mts. There were made 73 relevés, 63 relevés were classified after analysis into the following three syntaxons of the alliance Quercion pubescenti-petraeae B r.-B l. 1931: Pruno mahaleb-Quercetum pubescentis J a k u c s et F e k e t e 1957, Corno-Quercetum J a k u c s et Z ó l y o m i in Z ó l y o m i et J a k u c s 1957, Corno-Quercetum J a k u c s et Z ó l y o m i in Z ó l y o m i et J a k u c s 1957 variant with Melica uniflora. Their claims on 6 chosen ecological factors showed, that our communities are more thermophilous, suboceanical, they prefer half-light, xerophyte-fresh, neutral, moderate-middle nitrogen soils. Canonical correspondence analysis showed inner variability of the syntaxons. Obtained results are discussed in detail.

Kanka R.: Vyhodnotenie vybratých ekologických faktorov teplomilných dubových lesov s Quercus pubescens agg. v Malých Karpatoch.

Teplomilné dubiny s Quercus pubescens agg. patria dnes medzi najviac ohrozené rastlinné spoločenstvá na našom území. Pôsobí na ne veľmi široké spektrum antropických vplyvov. Predmetom tejto práce bolo podať výsledky výskumu týchto porastov, ktorý sa uskutočnil v Malých Karpatoch. Urobili sme 73 fytocenologických snímok, ktoré sme na základe analýz zaradili do troch syntaxónov zväzu Quercion pubescenti-petraeae B r.-B l. 1931: Pruno mahaleb-Quercetum pubescentis J a k u c s et F e k e t e 1957, Corno-Quercetum J a k u c s et Z ó l y o m i in Z ó l y o m i et J a k u c s 1957, Corno-Quercetum J a k u c s et Z ó l y o m i in Z ó l y o m i et J a k u c s 1957 variant s Melica uniflora. Ich nároky na 6 vybratých ekologických faktorov preukázali, že ide o spoločenstvá preferujúce polosvetlo, teplomilnejšie, suboceánické, xerofytné, s neutrálnou pôdnou reakciou a nízkym až stredným obsahom nitrátov v pôde. Kanonická korešpondenčná analýza preukázala vnútornú variabilitu skúmaných syntaxónov.


PASSPORTS OF FOREST ECOSYSTEMS – THEIR APPLICATION AND TELLING CAPACITIES IN THE PLANNING OF THE SUSTAINABLE DEVELOPMENT OF THE NATIONAL PARK KRKONOŠE (KRNAP)

ELIŠKA NOVÁKOVÁ, OTAKAR SCHWARZ
Czech Univerzity of Agriculture Prague, Faculty of Forestry, Institute of Applied Ecology, 281 63 Kostelec nad Černými lesy, The Czech Republic
Krkonoše National Park Administration, 543 11 Vrchlabí, The Czech Republic

Nováková E., Schwarz O.: Passports of forest ecosystems – their application and telling capacities in the planning of the sustainable development of the National Park Krkonoše (KRNAP). Ekológia (Bratislava), Vol. 20, No. 3, 329-335, 2001.

The passports of key forest ecosystems seem to be a proper ground for assessment as they clearly summarize the basic information and characteristics: key systems (group of forest types) delineation, altitudal and spatial distribution, natural, present and optimum stand composition, occurrences of endangered and protected species, threat of natural and anthropogenic abiotic and biotic factors, stability/vulnerability analysis, carrying capacity, management principles.
The contents and telling capacity of the passports as their application capacities in the planning of the sustainable development can be deduced from the examples of forest ecosystems which illustrate two different leading specifications: important spatial distribution and representativeness.

Nováková E., Schwarz O.: Pasporty lesných ekosystémov – ich využitie a vypovedacia schopnosť pri plánovaní trvalo udržateľného rozvoja Krkonošského národného parku (KRNAP).

Vhodným základom pre plánovanie trvalo udržateľného rozvoja Krkonošského národného parku, ktorého územie z 83 % zaberajú lesy, sú pasporty kľúčových lesných ekosystémov, prehľadne zhrňujúcich základné informácie a charakteristiky, a to vymedzenie klúčového ekosystému (ako vhodný sa ukázal byť súbor /skupina/ lesných typov), výškové a plošné rozšírenie, prirodzená, súčasná a optimálna skladba porastov, výskyt ohrozených druhov podľa červeného zoznamu kveteny Krkonôš a vyhlášky MŽP č. 395/1992 Zb., ohrozenie abiotickými prirodzenými a antropogénnymi činiteľmi, biotickými činiteľmi s klasifikáciou vážnosti ohrozenia, u hmyzných škodcov i charakteru gradácie, vyhodnotenie stability, lability, zraniteľnosti, klasifikácie únosnosti, zásady manažmentu.
Na území národného parku a biosférickej rezervácie Krkonoše boli spracované pasporty 25 kľúčových lesných ekosystémov na úrovni súboru lesných typov. Ich náplň a vypovedajúca schopnosť vyplýva z dvoch ukážkových pasportov, a to súboru lesných typov o veľkom plošnom zastúpení na území KRNAP (6K – Kyselá smreková bučina) a reprezentatívneho súboru lesných typov pre KRNAP (9Z – Kosodrevina).


ENVIRONMENTAL CADMIUM IS NOT A SERIOUS HAZARD FOR THE CZECH POPULATION

DRAHOSLAVA HRUBÁ, JINDŘICH FIALA, IGOR CRHA, PAVEL REZL, JIŘÍ TOTUŠEK
Department of Preventive Medicine, Faculty of Medicine, Masaryk University, Joštova 10, 662 44 Brno, The Czech Republic
1st Department of Gynecology and Obstetrics, Faculty of Medicine, Masaryk University, Obilní trh 11, 656 77 Brno, The Czech Republic

Hrubá D., Fiala J., Crha I., Rezl P., Totušek P.: Environmental cadmium is not a serious hazard for the Czech population. Ekológia (Bratislava), Vol. 20, No. 3, 336-341, 2001.

Cadmium levels were measured in the blood and follicular fluid of 220 women in In Vitro Fertilization (IVF) therapy, using the method of a Atomic Absorption spectrometry (AAS). The mean value of cadmium in venous blood was 0.85 ng.mL-1 with significantly higher values among smokers (1.18 ng.mL-1, S. D. 1.6, 95% CI 0.6-1.1) compared to non-smokers (0.46 ng.mL-1, S. D. 0.4, 95% CI 0.4 -0.6) (p<0.0001).
For the determination of cadmium residues in the follicular fluid, in total 1518 blood-free follicles were assessed. The mean cadmium value was 0.34 ng.mL-1 (S.D. 0.45, 95% CI 0.28-0.41). No association was found between the cadmium levels in blood and follicular fluid, and similar cadmium levels were found in the follicular fluid of women with different smoking habit. The calculated dietary cadmium intake was similar in all our patients and had no relation to either blood or follicular cadmium levels.
The follicular cadmium levels determined were approximately 20-times lower compared to those found in the group of Canadian women. Our study has confirmed the previous findings about the low exposure of Czech population to environmental cadmium.

Hrubá D., Fiala J., Crha I., Rezl P., Totušek P.: Kadmium v životním prostředí nepředstavuje závažnější riziko pro českou populaci.

Hladiny reziduí kadmia byly měřeny atomovou absorpční spektrometrií v krvi a folikulární tekutině 220 žen léčených v programu in vitro fertilizace (IVF). Průměrné hodnoty kadmia v krvi byly 0.85 ng.mL-1, signifikantně vyšší u kuřaček (1.18 ng.mL-1, S.D. 1.6, 95% CI 0.6-1.1) v porovnání s nekuřačkami (0.46 ng.mL-1, S.D. 0.4, 95% CI 0.4 -0.6) (p <0.0001).
Pro stanovení reziduí kadmia ve folikulární tekutině bylo vyšetřeno celkem 1518 folikulů nekontaminovaných makroskopicky krví. Průměrný obsah kadmia byl 0.34 ng.mL-1 (S.D. 0.45, 95% CI0.28-0.41). Nebyl nalezen žádný vztah mezi hladinami kadmia v krvi a folikulární tekutině, ženy s rozdílným kuřáckým chováním měly obdobné koncentrace kadmia ve folikulární tekutině. Výpočtem stanovené hodnoty příjmu kadmia potravou byly podobné u všech našich pacientek a neměly žádný vztah k hladinám kadmia v krvi anebo ve folikulární tekutině.
Hodnoty kadmia ve folikulární tekutině byly v našem souboru téměř dvacetkrát nižší než ve skupině pacientek z Kanady. Naše studie potvrdila dřívější závěry o nízké expozici české populace kadmia ze životního prostředí.


ECOLOGICAL ASPECTS OF FERTILISATION WITH REGARD TO SUBSOIL

RADOSLAV BUJNOVSKÝ
Soil Science and Conservation Research Institute, Gagarinova 10, 827 13 Bratislava, The Slovak Republic

Bujnovský,R.: Ecological aspects of fertilisation with regard to subsoil. Ekológia (Bratislava). Vol. 20, No. 3, 342-349, 2001.

Nutrient’s content in subsoil represents interesting nutrient pool from view-point of plant requirements. Primary precondition for exploitation of this issue is the presence of root system that is able to adsorb nutrients, especially inorganic nitrogen, available potassium, and magnesium, respectively. As accessible soil parameters were used soil depth, salt content, soil texture and partly sloppiness that offers characteristics of main soil units (0 to 99) within soil ecological units system. Shallow soils up to 0.3 m, saline soil types, soil on excessive slopes (over 17°) and very heavy soils were excluded from suitable set of soils. The system of a seven-digit code of soil ecological units may be incorporated into algorithm of software for nutrient rates calculation because enables selecting soil types according categories of skeleton content (over 25 %) and sloppiness as well as categories of soil texture more precisely.
Depth of soil profile rooting as well as root system density are important parameters from view-point of selection of crops that are able to uptake the nutrients in the subsoil. Selection of crops was made on the base of available literary information. In the case of inorganic nitrogen there is possible directly update its content in topsoil layer by that one measured in subsoil (usually in layer 0 to 0.6 m) with occasional respecting the skeleton content. Introduced is especially valid at nitrogen rates actualisation in spring period. In the case of potassium is rather acceptable indirect way of topsoil-K updating because available K-content as well as other correction parameters (root system distribution or density, PBCK and others) are not available.
Key words: subsoil, available nitrogen, available potassium

Bujnovský R.: Ekologické aspekty hnojenia vo vzťahu k podornici.

Obsah živín v podornici predstavuje zaujímavú ponuku z hľadiska potrieb rastlín. Primárnou podmienkou pre využitie tohto zdroja je prítomnosť koreňového systému, ktorý je schopný sorbovať živiny, predovšetkým anorganický dusík a prístupný draslík. Ako dostupné parametre sme použili hĺbku pôdy, zasolenosť pôdy (danú pôdnym typom), zrnitosť pôdy a čiastočne svahovitosť, ktoré poskytuje charakteristika hlavných pôdnych jednotiek (0-99) v rámci systému bonitovaných pôdnoekologických jednotiek. Plytké pôdy, zasolené pôdy (pôdne typy), pôdy na výrazných svahoch (nad 17°) ako aj velmi tažké pôdy sme vylúčili zo súboru vhodných pôd. Systém 7-miestneho kódu BPEJ možno inkorporovať do softwaru pre výpočet dávok živín, keďže umožňuje podrobnejšiu identifikáciu vhodných pôd vzhľadom na obsah skeletu (nad 25 %), svahovitosť ako aj na kategórie zrnitosti pôdy.
Hĺbka prekorenenia pôdneho profilu ako aj hustota koreňového systému sú významné parametre z hľadiska výberu plodín, ktoré sú schopné prijať živiny z podornice. Výber plodín sme urobili na základe dostupných literárnych údajov. V prípade anorganického dusíka možno priamo aktualizovať jeho obsah v ornici o nameraný obsah v podornici (spravidla vo vrstve 0-0,6 m) pri prípadnej korekcii vzhľadom na obsah skeletu. Toto obzvlášť platí pri pri aktualizácii dávok dusíka v jarnom období. V prípade draslíka je vhodnejší nepriamy spôsob, keďže obsah prístupného K v podornici ako aj ďalšie korekčné parametre (distribúcia koreňového systému v pôdnom profile, PBCK a i.) nie sú dostupné.


SULPHATE LOADS OF STREAM WATER IN THE MALÁ FATRA NATIONAL PARK AND ITS PROTECTIVE ZONE

MARGITA DUBOVÁ
Institute of Forest Ecology of the Slovak Academy of Sciences, Štúrova 2, 960 53 Zvolen, The Slovak Republic, e-mail: dubova@sav.savzv.sk

Dubová M.: Sulphate loads of stream water in the Malá Fatra National Park and its protective zone. Ekológia (Bratislava), Vol. 20, No. 3, 350-360, 2001.

Surface water is a significant indicator of anthropogenic load and its quality depends on the content of sulphate, the most important acid component of atmospheric deposition. Samples of streams were collected in the Malá Fatra National Park (NPMF) and its protective zone. Sulphate showed the highest concentration of surface water acidic ions. Their concentration in the streams varied from 13.9 mg l-1 (Biela) to 43.6 mg l-1 (Istebnianka). Stream location in NPMF was found to be an important factor. In southern exposition areas the mean concentration of sulphate was found to be 21.1 mg l-1 whereas the highest one was found in western and eastern expositions, to 30 mg l-1. This suggests an influence from long-range transport pollution (the Czech Republic, Poland) and pollution from local industrial regions (Kovohuty Istebné).

Dubová M.: Záťaž vôd tokov Národného parku Malá Fatra a jeho ochranného pásma síranmi.

Povrchové vody svojou povahou sú významným indikátorom antropogénnej záťaže a ich kvalita závisí od obsahu síranov, najdôležitejšej kyslej zložky atmosférickej depozície. Vzorky vody z tokov sme odoberali v Národnom parku Malá Fatra (NPMF) a v jeho ochrannom pásme. Sírany majú v povrchových vodách z kyslých iónov najvyššiu koncentráciu. V tokoch skúmaného územia sa ich koncentrácia pohybuje od 13.9 mg l-1 (Biela) do 43.6 mg l-1 (Istebnianka). Zistili sme, že situovanie toku v NPMF je dôležitým faktorom. V tokoch s južnou expozíciou priemerná koncentrácia síranov sa pohybuje okolo 21 mg l-1, zatiaľ čo najvyššia priemerná koncentrácia je v tokoch so západnou a východnou expozíciou, a to do 30 mg l-1. Malá Fatra svojou vyvýšenou polohou na západnom okraji karpatského oblúka priamo zachytáva západné i severozápadné prúdenie z Ostravsko-Karvínskej oblasti (Česká republika), z priemyselných oblastí bývalej NDR a Poľska, z mestských aglomerácií (Kysucké Nové Mesto, Žilina, Vrútky, Martin), ale i z lokálnych priemyselných zdrojov (Kovohuty Istebné).

 

 


Electronic Library of Scientific Literature - © Academic Electronic Press